JOSEF SUDEK
PRIVATISSIMA - POZNÁMKY, 50. - 70. LÉTA
6. 9.—21. 10. 2007

Vernisáž: 5.9.2007

Koncepce výstavy: Josef Moucha, Helena Blašková

„Dám hodně na instinkt. Člověk ho nikdy nesmí otupit tím, že by chtěl vědět všechno. I kdyby se mu to nakrásně povedlo, ztratí instinkt a bude jenom všechno vědět...” - Josef Sudek [KŘESŤAN 1976]

Fotografie Josefa Sudka se do jeho ateliéru často vracejí. Přesto je třeba zopakovat, že fotograf přišel na svět 17. března 1896 v Kolíně a zemřel 15. září 1976 v Praze: právě k výročí skonu je pořádána komorní výstava Privatissima - Poznámky, 50. - 70. léta.

Bezprostředně po Sudkově úmrtí převládly v interpretaci odkazu anekdoty, jež dával nejednou k dobru už sám umělec. Časopis amatérského Svazu českých fotografů Dobré světlo publikoval řadu staronových historek: kdekdo chtěl totiž svou troškou přispět do mlýna. Připomenu alespoň \'Sudkovu ruku, která byla neobyčejně velká - asi proto, že měl jen jednu a všechno s ní musel dělat\'. Citace je příznačná pro ztrátu měřítka. Zatímco většině nekrologů odraz skutečné velikosti tvůrce chyběl, bujela mytizace.

Hledání podstaty Sudkova obrazu v takto narostlém lese napomáhá zpřístupnění záběrů exponovaných na malý formát. Sudek si uvědomoval jejich příbuznost s malířskými skicami a sám je po druhé světové válce vystavoval. Kontaktních průmětů skleněných desek přiložených přímo na papír užíval ovšem již v meziválečných dobách funkcionalismu: byl to nejjednodušší způsob zhotovování náhledového pozitivu.

Sudkova potřeba subjektivity si žádala přechod od funkční zvětšeniny k intimitě. A právě kontakty inspirovaly tvůrčí zvrat. Nejenže dovolují pozitivu zachovat podrobnosti negativu v nejjemnější škále: jakmile Sudek přistoupil k rámování pozitivů černými plochami, přestal jejich obsah záviset na iluzivním průhledu do vnějšího světa.

Josef Sudek podstatně obohatil své fotografie tím, že začal souběžně s reflexí námětů rozvíjet i komentář k jejich proměně médiem zobrazení. To je kvalitativní zlom. Dílo tím přechází od zobrazování k vyobrazování: úběžníkem pak není výhradně vnější svět, fotografie zároveň ukazují ke svému tvůrci. Ten nabízí namísto zdání moderní jednoznačnosti věcí a jevů postmoderní mnohoznačnost jejich obrazů.

Exponáty z částečně vystavené soukromé sbírky autor nepopsal. K zdůvěrnění vnímání nicméně přispěl názvem cyklu Poznámky. Na způsob privatissim pojmenované fotografie představují umělcovo vyznání. Nejde o jednoduchou záležitost neproblematického jasu. Sudkovo světlo se k divákům prodírá z tajemna melancholie.

Josef Moucha

Galerie (10)

Komentáře

PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jméno:
Váš komentář:
 | 

CV — Josef Sudek

Světově proslulý český fotograf Josef Sudek se narodil v roce 1896 v Kolíně a zemřel v roce 1976 v Praze.

Jednou z nejproslulejších osobností českého kulturního života se stal doma i ve světě uznávaný český fotograf Josef Sudek. Syn malíře pokojů se narodil v Kolíně a veškeré všeobecné vzdělání získal na venkovské škole v Nových Dvorech u Kutné Hory. Byl spíše samouk, i když studoval též na Státní grafické škole v Praze. Před tím se vyučil knihařem. Byl členem Klubu fotografů – amatérů na Žižkově a členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Narukoval do první světové války a z italské fronty se vrátil bez pravé ruky. Nějaký čas žil v karlínské Invalidovně. Odtud pochází jeho první významný cyklus „Z Invalidovny“, který vznikl v letech 1922 - 1927. Odmítl úřednické místo a věnoval se svému životnímu poslání.

Jeho dílo naplňuje od začátku 20. století všechny vývojové stupně, jimiž prošla moderní fotografie. Od dvacátých let se inspiroval Prahou. Známé jsou jeho cykly „Podzim ve Stromovce“, „Vltavská nábřeží“ nebo „Interiéry“ (pořízené těsně před dostavbou chrámu sv. Víta). Inspiraci však nacházel i v přírodě: cykly „Slovenská krajina“, „Krajina u Žebráku“, „Krajiny jižních Čech“, „Polabské krajiny“ apod. Do začátku druhé světové války se Sudek věnoval rovněž reklamní, reprodukční a portrétní fotografii.

Od roku 1940 si vytváří neopakovatelný styl kontaktních fotografií, jimiž zpracovává svá osobní témata řazená do rozsáhlých a časově náročných cyklů. Tehdy začíná vrcholit jeho individuální přínos světovému umění. K jeho dalším hlavním cyklům patří např. „Skleněné labyrinty“, „Labyrinty“ či „Vzpomínky“.

Josef Sudek se účastnil nesčetných výstav doma i v zahraničí. Vydal několik fotografických publikací o Praze a Pražském hradu. Jeho první monografie vyšla v roce 1956 v Praze. Po jeho smrti vyšlo doma i ve světě velké množství knih o jeho životě a díle.

KONTAKTAteliér Josefa Sudka
Újezd 30
Praha 1, 110 00
Česká republika
info@atelierjosefasudka.cz

Otevřeno denně kromě
pondělí 12 - 18 hod.

VSTUPNÉZákladní vstupné | 10 Kč
Studenti uměleckých škol | Zdarma

Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím.          Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.